Historie společenství Cantio


Slovo o souboru

Kořeny Cantia je třeba hledat v literátském bratrstvu Chorosh (1990 až :-)), jehož dirigent Igor Angelov ovlivnil náš přístup k "autentické" interpretaci věcí dávných, ukázal nám možnost procházet skrz hudbu časem a stál tak na začátku naší cesty k hudební meditaci.

V roce 1996 se z Choroše odloupla šestihlavá skupinka zpěvuchtivých dam, poháněná touhou vydat se vlastní cestou. Na ní záhy potkala hudební vědkyni Hanu Vlhovou, jež se na čas (1997-99) ujala kormidla. Nasměrovala jej do vod středověké liturgie a hudebního života ženských klášterů. Vděčíme jí za sestavení a nastudování středověkých nešpor ke sv. Ludmile, kterými v Bazilice sv. Jiří na Pražském hradě každoročně otevíráme Svatováclavské slavnosti duchovní hudby. Tato žena ovlivnila počátky naší snahy o gregoriánský chorál. Navíc nás ze zdrojů jen jí zřejmých zásobila záplavou skladeb, z nichž mnohé jsou dodnes součástí repertoáru. Od ní pochází i název souboru ( CANTIO = píseň). Po Hančině odchodu a poznání, že Cantio není "samochodné" (rozuměj: že do něj někdo musí vlévat energii, jinak nefunguje), jsem se motorem stala já, od roku 1999 autorka většiny našich pořadů a současně osoba zodpovědná za jejich obsah a technickou úroveň (ach jo...).

 Nejprve působilo Cantio jako čistě ženský soubor. V roce 2000 jsme se ale rozpomněly na příjemné chvíle strávené na vlnách polyfonního smíšeného mnohohlasu a přilákaly jsme ke spolupráci jak své mužské kolegy z Choroše, tak i tenory a basy z řad našich "nevyužitých" manželů. K nim přičtěte několik od té doby narozených dětí a obraz našeho společenství bude úplný. Příchodem mužských členů vznikla nová podoba Cantia, které jako smíšené vokální těleso v počtu dvanáct a více zpěváků zdobí akce, jako je například znojemské vinobraní aj. V poslední době se Cantio pouští také do objevování pravoslavné liturgie.

Základem společné činnosti přitom i nadále zůstávají komornější vystoupení nepočetné ženské části ansámblu na vernisážích, mariánských poutích a dalších slavnostech. K těmto akcím lze jistě počítat i chorální Requiem, nastudované pod vedením Přemysla Žáka, a prováděné každoročně 2. listopadu na svátek zesnulých.

Z formálních událostí snad zbývá uvést, že Cantio se v roce 2000 registrovalo jako občanské sdružení.

 

Lucka Kunteová